Co je to za odvolání. Příklady použití řeči

Když se obrátíme na někoho, zavoláme našemu adresátovi.Toto slovo nazýváme a v ruštině je označováno jako oběh. Někdy je vyjádřena několika slovy, mezi kterými jsou umístěna interpunkční znaménka nebo aliance. Ve větě se tato věta často objevuje jako odvolání. Příklady: "Mami miluji tě. Máma a táta, jsi pro mě nejdražší lidi. Drahá mamiMiluji tě. “

Jaká slova jsou vyjádřena v odvolání

Častěji se jedná o vlastní jména, přezdívky, přezdívky, animovaná běžná jména. Méně obyčejně neživé objekty fungují jako oběh. Příklady: "Annajít na balkon. MoskvěMiluji tě jako syna! Dejte mi tlapku Jacku. Pojďme zpívat přátelé! Sbohem moře ".

Jaké části řeči jsou konverze vyjádřeny?

• Podstatná jména v nominativním případě: "Jak dlouho můžete čekat, Boris?! “
• Nepřímá podstatná jména: „Hej na lodi! Hoď záchranný člun! “
• Přídavná jména použitá ve smyslu podstatného jména: "Nebudeme se hádat, drahý “.
• Číslice: „Recepce, recepce! čtvrtý! “
• Svátosti: „Buďte šťastní žijící! “

Zvýraznění intonace

Zvýšením nebo snížením tónu, pauzy a speciální hlasové intonace najdete výzvu. Příklady pro srovnání: „Dívka otevřela okno. / Děvčeotevři okno! “

Ve Starém Rusku existovala dokonce i forma hlasitého argumentu pro vyjádření odvolání. Částečně byl zachován v přestávkách: "oh bože, kněží světla mých kněží a další. “

Syntaktická role

Odvolání nejsou nikdy členy návrhu.Nepřenášejí sémantickou zátěž a jejich úkolem je pouze upozornit adresáta na mluvená slova. Nemají gramatické vztahy s členy věty. Zde jsou příklady srovnání s léčbou i bez ní: „Otec ke mně mluvil docela přísně. / Otče, поговори со мной".V prvním případě je podstatné jméno „otec“ ve větě a je spojeno s predikátem „mluvené“. Ve druhém případě je toto slovo volání a neplní žádnou syntaktickou roli.

Vyjádření emocí

Pocity radosti a smutku, vzteku a obdivu,náklonnost a hněv může vyjádřit přitažlivost. Příklady ukazují, jak může být emoce zprostředkována nejen intonací, ale také pomocí přípon, definic, aplikací: "Nadyaneopouštěj nás! Nemysli ubohý fanfárto mě vyděsilo. Slavík, moje světlojak milé zpíváš! “

Vokativní nabídky. Běžné hovory

Odvolání může být velmi podobnénazývané vokativní věty. Tyto věty obsahují sémantickou konotaci. Ale nemá odvolání. Příklady vokativních vět a vět s odvoláním: „Ivan!“ Řekla se zoufalstvím. / Musíme si promluvit, Ivan ".

V prvním případě se jedná o větu slovní zásoby, která obsahuje sémantické zbarvení modlitby, zoufalství, naděje. Ve druhém případě je to jen odvolání.

Příklady vět, ve kterých je tato řečová složka rozšířená, ukazují, jak podrobné a podrobné odkazy jsou: "Mladá dívka, která roztáhla copánky a otevřela rty pro milostnou píseňbudeš mi snít Vy, mluvit o slávě a svobodě, zapomenout na všechny jejich slibynečekej na milosrdenství. “

V hovorové řeči jsou běžné výzvy rozděleny do věty: „Kde, miljdeš? osoba? “

Styly konverzace a řeči

V literární a hovorové řeči lze jako výzvu použít stabilní výrazy: „Netýkej mě, smutek! Kam mě bereš? sledovat stehy? “

Pro volání je časté použití částicových konstrukcí o. Pokud je tato částice použita se zájmenem, je obvykle doprovázena konečnou podřízenou větou: "Oh ty, který mi nedávno odpověděl s úsměvem, vaše oči klesly? “

Manipulace s částicemi a více obyčejný v hovorové řeči: “Masha a Masha, kde je naše kaše? “

Místo odvolání v nabídce

Odvolání může být na začátku, uprostřed a na konci věty: “Andreico se ti včera stalo? / Co je s tebou? Andreistalo se včera? Co se ti včera stalo Andrei? “

Odvolání nemusí být součástí návrhů, ale mohou být použity samostatně: “Nikita Andreevich! Proč nejdeš? “

Zpracování interpunkčních znamének

Odvolání, bez ohledu na to, která část větybyla vždy oddělena čárkami. Pokud je odebrán mimo návrh a je nezávislý, pak se nejčastěji za něj umístí vykřičník. Uvádíme příklady vět s léčbou oddělenou interpunkčními znaménky.

• Pokud je odvolání použito na začátku věty, za něj se vloží čárka: "Drahá Natalya NikolaevnaZpívejte nás! “
• Pokud se odvolání nachází uvnitř věty, je izolován na obou stranách: „Poznávám vás, miláčkuchůze. “
• Pokud je odvolání podáno na konci věty, pakdali jsme před něj čárku a znakem, který vyžaduje intonace, je tečka, elipsa, vykřičník nebo otazník: „Co jste jedli na večeři, děti? “

Zde je několik příkladů, ve kterých je odvolání mimo větu: “Sergey Vitalievich! Naléhavě na operační sál! / Sladká vlast! Jak často jsem si na tebe vzpomínal v cizí zemi! “

Používá-li se manipulace s částicemi o, pak interpunkční znaménko není mezi ní a odvoláním: "Ach sladká zahrada"Znovu dýchám ve vůni vašich květin!"

Rétorická přitažlivost

Hovory se obvykle používají v dialogech.V poetické, oratorní podobě se podílejí na stylistickém zbarvení zprávy. Jednou z takových stylisticky významných postav projevu je rétorická přitažlivost. Příklad vidíme ve slavné básni M. Yu. Lermontova „Smrt básníka“: „Vy, chamtivý dav stojící na trůnu, Svoboda, Genius a Sláva katů!“ (Mimochodem, toto je také příklad společného oběhu.)

Zvláštností rétorického odvolání je, že stejně jako rétorická otázka nevyžaduje odpověď ani odpověď. Jednoduše to posiluje expresivní poselství řeči.