Маленький старичок, сидящий у камина, vyprávění příběhů, absurdní a neuvěřitelně zajímavé, velmi vtipné a „pravdivé“ ... Zdá se, že uběhne trochu času a sám čtenář rozhodne, že je možné vytáhnout se z bažiny, popadnout si vlasy, otočit se dovnitř vlkem, najít polovinu koně, který pije tun vody a nemůže uhasit žízeň.
Знакомые сюжеты, не правда ли?Každý slyšel o baronu Munchausenovi. Dokonce i lidé, kteří se díky kinematografii opravdu nestarají o elegantní literaturu, si o něm mohou okamžitě vypsat pár fantastických příběhů. Další otázka: „Kdo napsal příběh„ Dobrodružství barona Munchausena? “ Bohužel, ne každý zná jméno Rudolfa Raspe. A je pravým tvůrcem postavy? Literární vědci stále nacházejí sílu argumentovat na toto téma. Nejdříve však první.
Rokem narození budoucího spisovatele je 1736. rok.Jeho otec byl oficiální horník na částečný úvazek a také notoricky známý milovník minerálů. To vysvětlovalo, proč Raspe trávil své rané roky v blízkosti dolů. Brzy získal základní vzdělání, které pokračoval na univerzitě v Gottingenu. Nejprve byl okupován zákonem a poté ho zajali přírodní vědy. Nic tak nenaznačovalo jeho budoucí koníček - filologii, a nepředpovídal, že bude tím, kdo napsal The Adventures of Baron Munchausen.
Po návratu do rodného města se rozhodne pro sebečinnost úředníka a poté pracuje jako sekretářka v knihovně. Jako vydavatel Raspe debutoval v roce 1764 a nabídl světu díla Leibniz, která byla mimochodem věnována budoucímu prototypu „Adventures“. Zhruba ve stejnou dobu píše román Hermin a Gunilda, který se stal profesorem a stal se superintendantem starožitného kabinetu. Cestuje po Westfálii při hledání starodávných rukopisů a potom vzácných věcí pro sbírku (bohužel, ne jeho). Poslední Raspe byl důvěryhodný, s přihlédnutím k jeho pevné autoritě, zkušenostem. A jak se ukázalo, marně! Ten, kdo psal The Adventures of Baron Munchausen, nebyl příliš bohatým mužem, dokonce ani chudým, což ho přimělo spáchat zločin a vyprodat část sbírky. Raspeovi se však podařilo uniknout trestu, ale jak těžké se to stalo, je těžké říci. Říká se, že ti, kteří přišli zatknout muže, poslouchali a, fascinováni jeho darem vypravěče, mohli uprchnout. To není překvapivé, protože narazili na samotného Raspe - toho, který napsal Dobrodružství barona Munchausena! Jak by to mohlo být jinak?
Příběhy, vzestupy a pády spojené s publikováním tohotopohádky ve skutečnosti nejsou o nic méně zajímavé než dobrodružství jeho hrdiny. V roce 1781 jsou první příběhy s veselým a všemocným starcem nalezeny v „Průvodci pro veselé lidi“. Nebylo známo, kdo napsal The Adventures of Baron Munchausen. Autor považoval za nutné zůstat ve stínu. To byly tyto příběhy, které Raspe vzal jako základ pro své vlastní dílo, které sjednotila postava vypravěče, mělo integritu a úplnost (na rozdíl od předchozí verze). Příběhy byly psány v angličtině a situace, ve kterých hlavní hrdina působil, měl čistě anglickou chuť, byly spojeny s mořem. Samotná kniha byla koncipována jako druh ospravedlnění proti lžím.
Затем сказку перевели на немецкий язык (это vytvořené básníkem Gottfriedem Burgerem), přidání a změna předchozího textu. Kromě toho byly úpravy natolik významné, že ve vážných akademických časopisech v seznamu těch, kteří napsali „The Adventures of Baron Munchausen“, existují dvě jména - Raspe a Burger.
Odrazující baron měl skutečný životprototyp. Jeho jméno bylo, jako literární postava - Munchausen. Mimochodem, problém převodu tohoto německého příjmení zůstal nevyřešený. Korney Chukovsky představil variantu „Munchausen“, ale v moderních publikacích byl ve jménu hrdiny napsán písmeno „g“.
Реальный барон, будучи уже в почтенном возрасте, Rád mluvil o svých loveckých dobrodružstvích v Rusku. Posluchači si vzpomněli, že v takových chvílích, kdy byla tvář vypravěče oživena, začal sám gestikulovat, a poté od této pravdivé osoby slyšel neuvěřitelné příběhy. Začali získávat popularitu a dokonce chodili do tisku. Samozřejmě byla dodržena nezbytná míra anonymity, ale lidé, kteří znali barona, věděli, kdo je prototypem těchto sladkých příběhů.
V roce 1794 se spisovatel pokusí ležet v Irskumoje, nicméně, smrt zabránila provádění těchto plánů. Význam Raspe pro další rozvoj literatury je velký. Kromě vymýšlení postavy, která se již stala klasickou, téměř nanovo (s přihlédnutím ke všem detailům vytváření pohádky, která byla zmíněna výše), upozornil Raspe pozornost svých současníků na starověkou německou poezii. Byl také jedním z prvních, kdo měl pocit, že „Ossianské písně“ byly falešné, i když nepopíral jejich kulturní význam.
