Belgické království je jedním z nejvíceekonomicky a sociálně, státy Evropy. Státní znak Belgie je dobře známý mnoha Evropanům a obyvatelům zbytku planety. Demokratický systém v této zemi byl vytvořen již nějakou dobu. Pokud jde o správu, do roku 1918 zde vládl král sám a po skončení první světové války se stal skutečným vůdcem šéf vlády Belgického království. V tomto článku se budeme zabývat nejslavnějšími prvními osobami státu.
Belgický premiér v celé historiiobsazeno více než šedesáti lidmi. Zároveň několik z nich dvakrát navštívilo hlavu vlády a čtyřem lidem se dokonce podařilo předsedat této vysoké představitelce třikrát. Pokud mluvíme o politické příslušnosti, byl belgický premiér představitelem takových stran jako:
Elio di Rupo - to je jméno osoby, kterávstoupil do historie jako první předseda vlády Belgie, který je homosexuál. Otevřeně deklaroval své sexuální preference v roce 1996, dlouho předtím, než byl zvolen do hlavního postu státu. Navíc kvůli své orientaci opakovaně dostal hrozby od islamistů. Za rameny má úspěšně obhájenou dizertační práci v chemii, pracuje na prestižní univerzitě a má zkušenosti jako starostka města. Vyhlašuje ateismus a je členem zednářské lóže. Dne 6. prosince 2011 se stal předsedou vlády a dne 11. října 2014 nakonec rezignoval.
Герб Бельгии на международной политической арене vždy chráněn hodnými politiky. Současná hlava kabinetu ministrů nebyla výjimkou. Jmenuje se Charles Michel. Narodil se 21. prosince 1975. Svou politickou kariéru zahájil ve věku 16 let. V roce 1998 získal titul právníka a stal se právníkem. Ve věku 24 let se stal členem Sněmovny reprezentantů země ao rok později byl pověřen vedením ministerstva vnitra Valonské vlády.
За свои годы Шарль уже успел побывать министром spolupráce a rozvoj, starosta města Wavre. Poté se 11. října 2014 odevzdal na nejvyšší místo předsedy vlády. Toto bylo možné poté, co král Filip formálně schválil jeho jmenování a vedl k povinné přísahě.
Michelův předchůdce mu dal klíčetrvalý pobyt a přál si vše nejlepší, ale poznamenal, že „nová vláda se pokusí donutit všechny pracovníky, bez výjimky, aby více pracovali, aby vydělali peníze, a bude ekonomicky neefektivní než způsobovat bolest obyčejným občanům země“. Ale ať je to jakkoli, belgický premiér Charles se stal nejmladším člověkem v historii státu, kterému se podařilo vyšplhat tak vysoko na politický žebřík.
Navzdory skutečnosti, že král Filip byl příznivcemCharles se však obyčejní lidé postavili proti vládě. V listopadu 2014 se konala demonstrace, kterých se podle hrubých odhadů zúčastnilo asi 100 000 lidí. Jednalo se o metalurgy, nakladače, učitele a další zástupce střední vrstvy obyvatelstva, kteří se stavěli proti zvyšování věku odchodu do důchodu, zmrazení růstu mezd, snižování financování státních podniků a institucí a snižování zdravotních programů. Rally skončila převrácením aut, házením kamenů na policisty a zapálením ohně. 22. prosince hodili na premiéře během schůzky s obyvateli města Namur brambory s majonézou. Tento incident však Charlesa neobtěžoval a pokračoval ve svém projevu. Poté byli útočníci zadrženi policií. Z tohoto důvodu byl Michel ohrožován anonymními dopisy, kvůli kterým mu bylo přiděleno další zabezpečení.
23. března 2017 Charles vzdal díkybezpečnostní služba země pro prevenci teroristického útoku v Antverpách. Podle vedení města byl zadržen zástupce severní Afriky, který, oblečený v maskování, plánoval narazit na dav lidí v autě s francouzskými čísly.
28. května 2017 byla Michelle nucena přeplánovatjeho dříve plánované vystoupení ve sněmovně kvůli prudkému zhoršení sluchu. Stalo se tak proto, že předseda vlády byl ohromen výstřelem ze startovní pistole, kterou vypálila belgická princezna při otevření maratonu v hlavním městě státu.
7. května 2017 šéf vládyVelmi ostře hovořil o skutečnosti, že kategoricky neumožňuje účast Turků s dvojím občanstvím, kteří mají trvalé bydliště v Belgii, na rozhodování o obnovení trestu smrti v Turecku. Michelle zároveň uvedla, že má všechny zákonné možnosti, aby takovému hlasování zabránila na území belgického království.
Taková kategorická premiérová pozice je možnávysvětlit také skutečnost, že konflikt s Tureckem má své kořeny v roce 2016. Loni na jaře turecké vedení předložilo přísné požadavky na vyřešení situace s migranty, kterým Michelle řekla, že to bylo spíš vydírání než vyjednávání na mezinárodní úrovni.
