Generální tajemník NATO je v organizaciSeveroatlantická smlouva je výkonným ředitelem. Jeho povinností je koordinovat činnost aliance a Severoatlantické rady. Dnes je Jens Stoltenberg, bývalý předseda vlády Norska, na vrcholné vedoucí pozici v NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se narodil v roce 1960 v rodině známou v politických kruzích. Jeho otec Turvald Stoltenberg byl tehdy v Norsku ministryní zahraničních věcí.
Brzy dětství budoucího velitele NATO prošloJugoslávie, kde byl jeho otec ve funkci velvyslankyně. V té době se jeho starší sestra, Camilla, aktivně účastnila činnosti komunistické organizace "Red Youth". Pod vlivem sestry byl budoucí generální tajemník NATO aktivní účastník demonstrací proti válce ve Vietnamu.
Kariéra Jensa Stoltenberga začala v novináchArbeiderbladet. Toto je oficiální návěst levicových sil, který má významný vliv v norském veřejném životě. Generální sekretář NATO pracoval v publikaci jako novinář.
V březnu 2014 se Jens stane generálemTajemníka, stejně jako předsedy Rady NATO. Autorka iniciativy jmenování je německá kancléřka Angela Merkelová. Byl podporován Spojenými státy a zbytkem aliance. Inaugurace se konala v říjnu letošního roku.
Jeho předchůdce, bývalý generální tajemník NATO Anders FogRasmussen, v letech 2009 až 2014 bylo místo za posledních pět let. Podle odborníků, její aktivity v oblasti prohlášena za prioritu (vztahy s Moskvou a války v Afghánistánu), nevedla k velkým úspěchem.
V únoru 2015 po uznání Ruské federaceJako agresivní země bylo prohlášením generálního tajemníka NATO (nyní bývalým) mezníkem, že od pádu berlínské zdi je agrese Ruska nejvážnějším nebezpečím pro Evropu.
Podle pozorovatelů je prioritousměr nového šéfa NATO, stejně jako za starých časů, je budovat vztahy s Ruskem, tvorbu vyhodnocení své zahraniční politiky prováděné prezidenta Putina. Před svým jmenováním, Jens Stoltenberg, podrobuje nemilosrdné kritice ruské politiky, řekl o ruskou hrozbu pro stabilitu a bezpečnost všech evropských zemích.
Jako předseda NATO, pan Stoltenbergopakovaně uvedla, že je třeba vybudovat vojenskou sílu aliance, včetně jaderné, aby se zabránilo pokusům Ruska o porušení mezinárodních zákonů. Vyjádření generálního tajemníka NATO, které dal na samém začátku své činnosti, o potřebě společného působení proti členským státům aliance ruské hrozby, která se týká východních států, zní slibně.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg apeloval na vůdcesvětové mocnosti s odvoláním na rozšíření sankcí proti Ruské federaci způsobené konfliktem na Ukrajině. Omezení musí být prodloužena, dokud nebudou implementovány dohody z Minska, tvrdí politik.
Nedávno NATO obvinilo Rusko ze snahy o rozdělení aliance. Zároveň generální tajemník vyjadřuje upřímnou důvěru v marnost těchto pokusů s ohledem na jednotu členů severoatlantického bloku.
Generálnímu tajemníkovi NATO ve svém prohlášení v Bruselutisková konference na začátku roku obvinila Rusko, že je připravena použít vojenskou moc, aby zastrašovala své sousedy a překrývala hranice Evropy.
"Vyvolaná humanitární krize v Sýrii, Rusko využívající jaderné zbraně ohrožuje mír," - řekl šéf aliance.
Jak je uvedeno ve sdělení s médii, I.Konashenkov, oficiální zástupce ministerstva obrany, podobné útoky na rostoucí "ruskou hrozbu" jsou pravidelné před diskusí v Kongresu USA o výši financování vojenských potřeb.
Podobná prohlášení vůdce Severoatlantické aliance vedla Dmitrije Medveděva k závěru o dalším zhoršení vztahů mezi NATO a Ruskem a počátkem dalšího kola studené války.
Navzdory tomu se pan Stoltenberg vyhýbázavolejte Rusko nepříteli. Generální tajemník navíc oznámil, že je potřeba uspořádat zasedání Rady Rusko-NATO. Podle Jensa Stoltenberga není řešení bezproblémových konfliktů bez účasti Ruska možné. "Svět je příliš složitý, aby byl rozdělen na přátele a nepřátele," věří.
