Ekonomické zájmy jsou zásadnícharakteristické pro hnací síly vzniku a rozvoje hospodářských subjektů. Tak se odráží úloha a postavení ekonomických činitelů v celém systému rozdělení práce. Z tohoto hlediska jsou ekonomické zájmy objektivní. Na druhou stranu jsou vždy subjektivní.
Ekonomické zájmy jsouvědomou touhu uspokojovat ekonomické potřeby. Tato aspirace je objektivní motiv pro zapojení do ekonomické aktivity.
Mezi předměty ekonomických zájmů patříjednotlivci, domácnosti, společnost jako celek a skupiny (kolektivy) zejména lidí. Předměty jsou ekonomickým zbožím. Zahrnují služby, zboží, informace a tak dále.
Pluralismus (rozmanitost) potřebvyvolává řadu ekonomických zájmů. Tvoří komplexní systém, který se liší v multidimenzionality výrobních fází, časových a prostorových rámců.
Úzce propojené jsou takové pojmy jakomajetkových a hospodářských zájmů. V tomto případě je snaha ekonomické entity uspokojovat své potřeby dosahovat vlastnictvím a likvidací objektu.
Ekonomické zájmy a jejich klasifikace
V souladu s předměty, kolektivní (skupinová), osobní a veřejné aspirace k uspokojení potřeb jsou vytyčeny.
Hospodářské zájmy lze určit v závislosti na důležitosti a naléhavosti. Proto jsou vybrány primární a sekundární.
Dočasně mohou být zájmy slibné nebo aktuální.
V souladu s objektem mohou být intelektuální, finanční, majetek a další.
Podle stupně uvědomění vytyčili fiktivní (zřejmé) a skutečné zájmy.
Mohou být také rozděleny a v souladu s možnostmi realizace jsou utopické a reálné.
Hospodářské subjekty mohou vyjádřit zvláštní zájmy.
Domácnosti mají tendenci maximalizovat celkové nákladyv souladu se stávajícími příjmy a cenami. Zájmy podnikatelů jsou zaměřeny na zvýšení zisku, snížení nákladů a zlepšení konkurenceschopnosti zboží. Stát ve svých ekonomických aspiracích sleduje cíl realizace potřeb společnosti jako celku.
Klasifikace ekonomických zájmů je postavena av souladu s územním označením. Přidělte tedy obecní, národní, regionální ambice. Mohou být globální (univerzální).
Tvorba ekonomických zájmů jednotlivých zemí probíhá v souladu s rozdělením pravomocí mezi příslušné místní orgány a státní orgány.
K uspokojení potřeb určité komunity je zaměřena snaha krajských a obecních orgánů o realizaci stávajícího potenciálu určitého území.
V průběhu společenského vývoje a komplikacíekonomické systémy mohou začít vytvářet rigidní administraci. Situaci v tomto případě zhoršuje nedostatek zpětné vazby. Za takových podmínek není osobní zájem, který je silnou silou sociálně-ekonomického rozvoje, dána náležitá důležitost. Podřízení se svým státním snahám je v rozporu se zásadami činnosti složitých samoorganizačních struktur. Výsledkem toho je, že ve vytvořených velitelských a administrativních ekonomických podmínkách existuje nesoulad ekonomických zájmů. Spolu s tím je situace doprovázena zkreslením motivačního chování subjektů, potlačením stimulační hodnoty potřeb, snížením odpovědnosti a motivací k vysoce efektivní práci. Navíc za takových podmínek dochází ke ztrátě pracovních hodnot i ke společenským postojům. Výsledkem je, že se od státu vyvíjí psychologie závislosti a závislosti (v ekonomickém smyslu).
