Tvář slovesa není tak těžké pochopit

Literate verbální a písemná řeč jedůležitým faktorem úspěchu. Morfologická analýza predikátu v každém návrhu, který obsahuje definici pohlaví, čísla, sklon, čas a zejména osoby slovesa, vyvolává řadu otázek. Ve skutečnosti, zda je ruský nebo anglický, nejsou tam žádné komplikace, jen znaky, které je třeba mít na paměti.

Tajemství slovesa v ruštině

Pokud jde o slovesa v ruském jazyce,hlavní obtíže, s nimiž se člověk zabývá, jsou souborem utvářených slovních závěrů, které mimo jiné určuje jedna ze tří osob. Ve skutečnosti se tato definice neurčuje pouze v minulém čase a v infinitivu.

Tvář slovesa určuje zájmeno, s nímž se skládá, a může existovat jak v množném čísle, tak v singulárním. Pro přehlednost je možné to reprodukovat v jednoduché tabulce:

Nejjednodušší pro vnímání je první forma,že reproduktor koreluje popsanou akci s sebou. V případě, že říká "my", předpokládáme, že je součástí skupiny, o které vypráví. Druhá osoba se používá, pokud se reproduktor obrátí na svého partnera / partnery. V těchto případech je vše extrémně průhledné.

První a druhá podoba jsou osobní a třetívčetně, a neosobní hodnoty. Tudíž vyprávění třetí osoby může odkazovat na určitou nebo neurčitou osobu / osoby, ale může být použito ve větě bez předmětu. Vzhledem k tomu lze argumentovat, že tato forma je nejrozšířenější a složitější.

Tajemství slovesa v angličtině

Jak již bylo uvedeno výše, v ruštiněkonec predikátu, můžete určit, ve které tváři je sloveso. Anglický jazyk se vyvíjel jinak. Pokud je z věty vyjádřeno sloveso, nelze z něj určit danou gramatickou kategorii (výjimkou je pouze jediné číslo třetí osoby, kde se objeví charakteristické ukončení).

Určit podobu slovesa se může jen podívat na zájmeno, které se na něj vztahuje, protože samotné slovo označující akci je ve většině případů používáno ve stejné podobě.

Z tohoto logického řetězce spadá jen několik sloves:

• být (odmítnuto);
• must a další modální slovesa (vždy používané v této podobě);
• mít (ve třetí osobě má formu má).

• první osoba singulární je am (I);
• třetí číslo singulárního je (She, He, It);
• v jiných případech má slovesa podobu (ty, my, oni).

V jednoduchém minulém čase je "být" jediným anglickým slovesem, které má dvě formy: "bylo" v singulární, "bylo" v množném čísle.

Таким образом, понятие лица сказуемого в русском a cizí jazyky jsou stejné, ale jeho formy jsou formovány různými způsoby. A jen praxe umožní dosáhnout své nezaměnitelné definice a konstrukce správné gramatické konstrukce.