"A jaké je to tajemství?" - ptáte se.Kdo je Herman, jaká je půlnoc a obecně o čem mluvíme? Ve skutečnosti je všechno jednoduché: je to chytlavá fráze od Puškinovy "královny piků". Je to Puškin, jen on?
Ve vzdáleném 1833 napsal Alexander Sergejevičkrátký prózový příběh s nedokončeným spiknutím, který mu však přinesl velkou slávu a byl opakovaně vydáván v zahraničí. Mystické intriky, téma osudu, štěstí, vzrušení karty, hra vášně - to všechno bylo velmi populární v sekulární společnosti. Mladí lidé nejsou bohatí, ale ctižádostiví sní o tom, že "dělají štěstí" díky hře. Oživení zloději života ztuhli nervy a získali nové pocity a vsadili obrovské množství. Emoce přetékající, tajemství a intriky, vyhledávání ochraňoval kombinace slibují 100% zisk si, tajnou lásku, svést nevinnost, lidské bezohlednosti - takové atmosféře naplněné příběhu, které se rozezní slavný „Oh blíží půlnoc, a Herman vše ne! "
Hrdinou příběhu je mladý muž, německýpůvodu, jménem Hermann. Je vášnivý, ale chudý, šetří peníze, nevzal karty, ačkoli sní o rozbití banky a přes noc se stal bohatým člověkem. Jeho přítel jednou mluví o své babičce, která pravděpodobně zná tajemství "tří karet", pomocí kterých můžete vydělat miliony. Stará hraběnka má chudého žáka - Lisu. Po jejím sňatku se hrdina snaží přiblížit staré ženě. Fráze "už se blíží o půlnoci a Herman tam není" je to, co Lisa říká, a čeká na předpokládaného milence. Všechno však končí smutně. Hraběnka, vystrašená Hermannem, umírá. Ví, jak rozpoznat karty, a to i dvakrát, když získá velké vítězství. Třikrát však hraje čistě a šel šíleně. Nyní je podrobnější o tajemné fráze "je už půlnoci, ale Herman tam není" a některé "chyby" v pravopisu.
Na začátku prosince 1890 se publikum slavnéhoDivadlo Mariinsky v Petrohradě přišlo na premiéru opery, která pro třetí století nepocházela z nejprestižnějších scén světa. Toto je "Královna piků", jejíž hudba napsal velký PI Čajkovskij. Práce vychází ze samotného příběhu o Puškinovi a také z básní Derzhavina a Ryleevy, Žukovského a Batyushkova. Autor libreta je bratr skladatele Modest Čajkovskij. Zdá se, že přišel s budoucím aforismem: "Je to skoro půlnoc, ale Herman tam není."
Proč Čajkovskij?Protože neexistuje žádný takový návrh v textu Pushkin. Není to původní básník, který úspěšně používá libretist. Stejně jako hlavní postava v opera - ne přímý dvojnásobek hrdiny příběhu. Herman ("Queen of Spades" -oper) je jméno charakteru, je napsán jedním písmenem "n" a to je naprosto správné; patronymic, deriváty z něj - Germanovna, Germanovich. V příběhu čteme: "Hermann byl synem rusifikovaného Němce ...". To znamená, že se jedná o německé příjmení hrdiny, ruské varianty psaní moderního německého slova "Hermann" od "jejího Manna", tj. muž, muž, manžel. Puškinova poezie, stejně jako jeho próza, tak jasně ukazuje, jak kreativně se autor přiblížil k tomuto jazyku, mistrovsky hrál určité jazykové jevy. Ale pokud nevíte takové jemnosti, můžete učinit chyby v pravopisu a interpretaci slova.
Pokud jde o význam fráze, stal se okřídleným,fráze. V jakém případě bude jeho použití zavedeno? Předpokládejme, že když mluvíme o pozdější osobě. A chcete nejen zdůraznit samotnou skutečnost nepřítomnosti někoho, ale udělat to ironicky. Nebo když chcete vyjádřit zklamání nad tímto zpožděním. Pak se ukázky na náramkové hodinky a v úmyslně dramatickém hlasu říkají: "Je to skoro půlnoc, ale Herman tam není!"
