Lidské tělo je tvořeno miliardamirůzné buňky plnící své vlastní speciální úkoly. Aby však tato skupina samostatných jednotek mohla spolupracovat a tvořit jeden dobře fungující organismus, je nutná neustálá výměna informací mezi nimi. V lidském těle jsou za takovou výměnu informací odpovědné dva systémy: nervový a endokrinní. V tomto článku se podíváme na to, jak nervový systém reguluje endokrinní systém a jak na sebe vzájemně působí. Nejprve si ale pamatujte, jaké systémy jsou a jak fungují.
Jeden ze základních lidských regulačních systémůorganismus - endokrinní, plní své funkce pomocí speciálních chemikálií - hormony produkované speciálními žlázami a specializovanými buňkami. Hormony vylučované do mezibuněčného prostoru vstupují do krevního řečiště a jsou s ním transportovány do různých tkání a systémů těla.
Endokrinní systém obsahuje žlázy endogenní a exogenní sekrece, jako například:
1. Protože nervový systém reguluje endokrinní systém, tak sám koordinuje fungování systémů, orgánů a tkání těla.
2. Odpovědný za stálost všech procesů probíhajících v těle v neustále se měnícím vnějším prostředí.
3. Interakce s nervovým a imunitním systémem, hraje regulační roli v růstu a vývoji fyzického těla a orgánů.
4. Má znatelný vliv na průběh emočních a mentálních procesů a následně i na lidské chování.
5. Podílí se na regulaci reprodukčního systému a podporuje sexuální diferenciaci.
Je to složitá anatomická formace, díkykterému se člověk dokáže přizpůsobit různým transformujícím se podmínkám světa. Je to nervový systém (NS), který rychle reaguje na jakékoli změny a posílá slabé elektrické signály, koriguje fungování vnitřních systémů a různých orgánů. Protože nervový systém reguluje endokrinní systém, pomáhají společně udržovat vnitřní prostředí těla (homeostáza) v nezměněném stavu.
1. Lidská NS vnímá informace o okolní realitě a vnějším světě, jakož i o stavu všech systémů a orgánů těla.
2. Přenáší přijaté informace o stavu a fungování těla do mozku.
3. Koordinuje a reguluje vědomé (dobrovolné) pohyby těla.
4. Působí jako koordinační systém pro provádění nedobrovolných tělesných funkcí, jako je srdeční frekvence, tělesná teplota, dýchání a krevní tlak.
Složení tohoto systému zahrnuje:
- nervové uzly a plexy;
- nervy;
- mícha;
- mozek.
NS je rozdělena na centrální a periferníoddělení. Centrální NS se skládá z míchy a mozku, stejně jako z jejich celistvosti. Periferní nervový systém tvoří více než 30 párů míšních a lebečních nervů vycházejících z míchy a mozku a větví. Takové rozdělení je podmíněné, protože tato dvě oddělení fungují společně.
Lidský nervový systém lze klasifikovat:
1. Podle anatomického principu:
2. Podle provedených funkcí:
Podívejme se podrobněji na to, co reguluje autonomní nervový systém a jak k tomu dochází.
V důsledku vývoje lidského nervusystém musel být rozdělen do dvou oddělení, z nichž každé plní pouze své charakteristické funkce. Somatická NS je tedy zodpovědná za vnímání informací z vnějšího světa a za řízení koordinace a pohybu těla v prostoru. Jako součást lidského NS reguluje autonomní nervový systém činnost lymfatických a krevních cév a také:
- relaxace a kontrakce hladkých svalů různých vnitřních orgánů;
- zúžení a rozšíření průsvitu krevních tepen a kapilár;
- puls;
- velikost zornice;
- produkce hormonů endokrinními a exokrinními žlázami.
Kromě toho se nazývá vegetativní NSautonomní, tj. nezávislý na fungování somatického NS, odpovědný za vnímání a reakci na podněty působící na kosterní svaly lidského těla. Lidský autonomní nervový systém reguluje takzvaný rostlinný život těla prostřednictvím kontroly a řízení metabolických procesů a funkčně propojeného dýchání, krevního oběhu, trávení, vylučování a reprodukce.
Je rozdělena podle strukturya funkce fungování reflexního oblouku, na metasympatická, parasympatická a sympatická oddělení. Autonomní nervový systém prostřednictvím svých oddělení reguluje spotřebu různých živin, zvýšení množství kyslíku dodávaného do svalů, zvýšené dýchání a další funkce.
Na rozdíl od somatických, autonomních nervózníchsystém reguluje činnost systémů a orgánů v „automatickém“ režimu, který je nedobrovolný. Prakticky nepodléhá vědomé kontrole, na rozdíl od somatických. To je velmi důležitá výhoda, která neumožňuje zasahovat do evolučně odladěného systému práce lidských orgánů a systémů.
Reguluje somatický nervový systémsmyslové orgány a řídí činnost kosterních svalů pod kontrolou lidského vědomí. Pouze s vědomým úsilím a vědomou touhou může člověk vstát, sednout si, ohnout nebo uvolnit ruku a jakoukoli jinou končetinu. Tato vlastnost Národního shromáždění se někdy nazývá zvíře nebo zvíře, a to pro rys, který je typický pouze pro zvířata - pohyb. Řídicí centrum somatického NS se nachází v mozku, na povrchu hemisfér, kde přichází informační tok ze smyslových orgánů a zpracovává se informace o tom, jak uspokojit určité potřeby lidského těla.
Somatický nervový systém reguluje změnu v chování, která pomáhá člověku přizpůsobit se sociálnímu nebo přirozenému prostředí.
Jak již bylo zmíněno, jak endokrinní, tak nervóznísystémy slouží k udržování stálého vnitřního prostředí a koordinaci organických funkcí. NS se vyznačuje vnímáním podnětů z vnějšího světa a vývojem reakcí na ně. Endokrinní systém je zodpovědný za regulaci těla a kompenzuje změny, které vznikly zvnějšku.
Společné pro oba systémy je použitíchemické látky pro přenos informací. Elektrické impulzy v nervovém systému procházejí buňkami v důsledku neurotransmiterů nebo molekulárních signálů a endokrinní systém používá hormony vylučované endogenními a exogenními žlázami.
Tyto systémy se od sebe liší v rychlosti reakce, zatímco NS reaguje rychle, ale endokrinní systém reaguje pomaleji.
Pokud během studie a je možné je oddělitsystémy, pro normální fungování lidského těla vyžaduje koordinovanou a koordinovanou práci. Ve skutečnosti endokrinní a nervový systém fungují koordinovaně a harmonicky a jsou v neustálém vzájemném působení.
Během studií bylo zjištěno, žechemická regulace aktivity těla vznikla mnohem dříve než nervózní. V procesu evoluce se však vytvořil nervový systém, který byl rychlejší než endokrinní systém a stal se prvním, který reagoval na různé vlivy a přenášel elektrické impulsy do buněk, které v reakci na podráždění vylučují takové účinné látky, jako jsou hormony. Na základě toho byly postaveny modely, jak nervový systém reguluje endokrinní systém. Nedávné studie ukázaly, že není možné jednoznačně rozlišovat mezi endokrinní a nervovou regulací. Důvodem je skutečnost, že například jednotlivé nervové buňky umístěné v některých oblastech mozku produkují a odesílají hormony do krevního řečiště, které ovlivňují fungování endokrinního systému, jakož i práci ostatních. Dnes je tedy správné mluvit o jediném lidském neuroendokrinním systému, který reguluje a řídí všechny procesy v těle.
