В данной статье мы познакомим вас со смысловыми částice. Řekneme vám, proč slouží, jakou roli hrají. Uvádíme příklady vět obsahujících sémantické částice. Zvažte různé skupiny částic, vysvětlete význam každé z nich. Naučte se je odlišit od homonymních a jiných slov.
Tak pojďme začít.Částice je pomocnou součástí řeči, která může představovat emocionální odstíny nebo slouží k vytvoření zvláštních forem slova. Částice se nemění, nejsou členy návrhu. V ruštině je mnoho částic. Neexistují žádné jasné požadavky na jejich zapamatování. Musíte být schopni je vidět v textu a odlišit je od ostatních oficiálních částí řeči a homonymních slov (například příslovce).
Připomeňme, že homonyma jsou slova, kteráto samé v pravopisu a totéž ve zvuku, ale ve smyslu odlišné. Zde je několik jednoduchých příkladů: luk (zbraň) a luk (rostlina), prýmek (sekaná tráva) a prýmek (účes), meče (množné číslo slova) meč) a meče (ze slovesa hodit).
Je důležité naučit se vidět částice v textu, umět je odlišit od jiných slov. Zde je několik příkladů.
Dejte mu kapku naděje a udělá pro vás hodně.
V této souvislosti je to slovo pořád není částice, ale forma slovesa dát.
Nyní pusťte svou loď dolů po řece.
Zde je také slovo nech to nemůže být částice, toto slovo je formou slovesa ke spuštění.
K čemu jsou sémantické částice?Předat další sémantický význam. Tyto sémantické prvky také existují, aby vyjádřily vztah mluvícího subjektu, posílily jeho emoce a umístily potřebné věty do věty. Uvádíme příklady sémantických prvků.
Sémantické prvky v těchto větách přidávají odstíny, jak je vidět z výše uvedených příkladů.
Rozlišují se následující skupiny:sémantické částice, které zdůrazňují emocionalitu toho, co bylo řečeno (přibližně zde), modální (dobře, ano) a formativní částice, které jsou zase nezbytné pro vytvoření zvláštních forem slova, mohou zprostředkovat různé gramatické významy (i když ano).
Zvláštní pozornost věnujeme sémantickým částicím.
Význam sémantických prvků spočívá v tom, že mohou naznačovat a posilovat význam toho, co bylo řečeno. Jsou rozděleny do těchto skupin:
Ve větě dáváme příklad.
2. Zvýraznění a restriktivní (pouze, pouze, pouze, jednoduše). Například:
3. Zesílení (rovnoměrně, dokonce, jednoduše, přímo). Zde je několik příkladů.
4. Definitivní a objasňující (konkrétně spravedlivé, rovné, téměř). Zde je několik příkladů.
5. Tázací (opravdu, snad, eh).
6. Negativní (ne, ne, vůbec, daleko od, vůbec).
7. Vykřičník (co, dobře a jak).
8. S významem pochybnosti (stěží, těžko, údajně).
Je velmi důležité umět rozlišovat sémantické prvky odjiné části řeči. Chcete-li to provést, nezapomeňte, že jim nemůžete položit otázku. To je jejich hlavní rozdíl od příslovek. Člověk by však neměl přehánět význam sémantických prvků, stejně jako bychom neměli zapomínat, že nadměrné používání částic vede k ucpávání řeči a co je nejdůležitější, ke ztrátě sémantického významu.
Proto uvádíme příklady sémantických částic ve větách.
Proměnil se v uličku a šel rovně. Zeptejte se na slovo rovný. Šel (kde?) rovný. Rovný - toto je příslovce, protože v této větě lze položit otázku tomuto slovu.
To je nějaký zázrak! V této větě na slovo rovný otázku proto nelze v této větě položit rovný můžeme připsat částicím se zesilující hodnotou.
Zde je několik dalších příkladů.
Ne všichni studenti si materiál snadno zapamatují. Dejte otázku na slovo jednoduše. Pamatuješ (jak?) jen. V této větě slovo jen je příslovce.
Nyní sestavíme větu tak, že mimochodem bylo prostě nemožné položit otázku.
Je prostě neuvěřitelně obtížné zapamatovat si nový materiál.
V této větě slovo jen plní roli sémantické částice zesilující hodnoty.
Dáme ještě jeden příklad. Strávil jsem jen jednu hodinu na domácích úkolech. V této větě je slovo celkem je sémantický.
Nyní sestavíme větu tak, že slovo všeho se stane například zájmeno. Bál se všeho.